MgA. Vratislav Zochr

E-mail: Zochr01@st.amu.cz
Detail osoby
FOTO MgA. Vratislav Zochr

Drnkací nástroje loutnového a citerového typu arabského a hindustánského kulturního okruhu v současné kompozici

www.vratislavzochr.com

 

V průběhu doktorského studia bych se rád nadále věnoval tématům drnkacích nástrojů a etnomuzikologie, jímž jsem se zabýval teoreticky i prakticky již ve studiu magisterském. V okruhu skladeb, které budu psát, bude zařazeno několik titulů, v nichž bych rád docílil organického průniku teoretické i kompoziční části, např. prolnutí indických rág a arabských (tureckých) maqámů či inspirace východní rytmikou.

Teoretická disertace se opírá o jakési dva pilíře:

Prvním z nich je TURECKO-ARABSKÝ KULTURNÍ OKRUH (turecký i arabský svět jsou historicky provázané), přičemž klíčovou úlohu zaujímá studium maqámů a arabské hud. teorie (zaměřuji se na pokročilou práci v oblasti maqámů, mikrointervalových poměrů atp.), mající za úkol poskytnout možné východisko pro nové podněty pro soudobou hudbu. Zde předkládám některé body tohoto výzkumu:

  • maqám (modus, nositel určitého charakteru, styčné plochy s rágou, možnost modulovat rága-maqám, maqám-rága, transkulturní prolínání, přechody)
  • žins (základní stavební kámen maqámu, tri-, tetra- či pentachord, nositel charakteru)
  • rytmus (zahrnuje rytmické mody, vzorce atp.), např. Maqsum (4/4), Thurayya (5/8), Fallahi (2/4) a mnohé další
  • hudební formy (vokální – pravzor, instrumentální, osmanské hudební formy)

Budou nastíněny možnosti nového uchopení etnických prvků – tj. arabské (turecké), indické hudební teorie, aplikace na drnkací nástroj, snaha o nalezení (nejen) sémantických analogií mezi maqámy, rágami (a také evropskými mody – stupnicemi).

Druhým pilířem jsou pak DRNKACÍ NÁSTROJE LOUTNOVÉHO A CITEROVÉHO TYPU arabského a hindustánského kulturního okruhu jako např. ud, sitár, kanun aj. Drnkací nástroje jsou v této teoretické práci jednotitelem a zároveň i startovací rampou pro veškerý výzkum.

Jak by mělo vyplynout z četby hotové teoretické práce, celým textem by se táhlo úsilí o nalezení jakýchsi sémantických relací mezi hudebním (resp. modálním) myšlením všech zúčastněných kulturně-geografických okruhů (od evropské tradice přes indické rágy až k arabským hudebníkům).

 

KOMPOZIČNÍ ČÁST: „TROJKONCERT PRO UD, SITÁR, KANUN A ORCHESTR

Použití jednotlivých sólistických nástrojů Trojkoncertu má za úkol rozvíjet a uměleckým způsobem postihnout ideje, které jsem již dříve aplikoval ve svých skladbách i magisterské práci – sbližování vzdálených vyhraněných kulturních celků – nejen jejich juxtapozice, nýbrž i organický průnik, a také přenesení určitých prvků do nového kontextu.

Jedním ze sólových nástrojů Trojkoncertu je kanun, nástroj schopný pomocí systému přelaďovacích páček dělit celý tón na dvanáct stejných dílů, čímž lze skvěle dostát mikrotonálním tradicím teoretického turecko-arabského hudebního systému, a navíc může kanun vynikajícím způsobem posloužit ostatním (orchestrálním) nástrojům jako opěrná intonační soustava pro dosažení přesného mikrointervalového ladění (o jedinečném barevném účinku, který takováto frapantní intonace dokáže vyvolat, nemůže být pochyb). Takovouto práci s kanunem si zatím rezervuji zejména na druhou větu Trojkoncertu „Foxtrot“, která by se měla (kromě výše zmíněných preferencí) zaměřit také na synkrezi arabského rytmického myšlení na pozadí čtyřdobého evropského metrického základu, poněkud se oprostit od explicitně vyjádřených harmonických polí a svým „vyprahlým“ zvukem vytvořit aluzi na jakousi „Desert Music“ (pracovní název) v arabském geografickém kontextu.

V průběhu celého doktorského studia plynule pokračuje můj umělecký i teoretický výzkum, rozrůstá se soupis literatury i vlastní instrumentář. V rámci mé grantové aktivity (SGS) proběhl v listopadu 2020 Workshop arabské a indické hudby s Edwardem Powellem (odborníkem na indickou i blízkovýchodní hudbu a také vynikajícím konstruktérem drnkacích hudebních nástrojů), z něhož vzešlo pět zcela nových kompozic (inspirovaných arabskou a indickou hudbou) zúčastněných studentů. Ze zmíněného grantu byl dále pro Katedru skladby zakoupen turecký kanun a také pokryty náklady na výzkum, jehož výsledkem je článek „Teoretické koncepty organizace tónových výšek v hudbě arabského a hindustánského kulturního okruhu a jejich využití ve vlastní kompoziční tvorbě pro ud a sitár“, publikovaný v časopise Živá hudba. V březnu 2022 v Poněšicích pořádám modulovou výuku s názvem „Úvod do teorie a praxe arabské hudby“.

Disertační práce „Drnkací nástroje loutnového a citerového typu arabského a hindustánského kulturního okruhu v současné kompozici“ aktuálně (březen 2022) dosahuje kýženého rozsahu a probíhá její revize a zpřesňování formulací.

Soupis skladeb, na kterých jsem v doktorském studiu pracoval, obsahuje kromě „Trojkoncertu“ a „Osmi malých preludií pro altový saxofon a klavír“ především studie (Studie pro sólový sitár, Studie pro ud a kanun, Risála min tahtal má – studie pro vokálně-instrumentální ansámbl na arabskou poezii), které přispěly k uměleckému výzkumu a posloužily jako přípravný materiál pro výstupní disertační skladbu (Trojkoncert). 
 


.