Studio N

Středy 17:00 - 18:30, učebna 2020, volitelný předmět -1 kredit.

 

Vede Ing. arch. Miloš Haase, hosté, poslech s partiturami, videoukázky.

Vřele vítáme všechny zájemce i mimo školu!

 

Program
O Studiu N

Program poslechového semináře Studio_N

v letním semestru 2021-2022:

23. 2.    Tošio Hosokawa 細川 俊夫 / Edgar Allan Poe – The Raven (Havran, 2012)

                Monodrama pro mezzosoprán a 12 instrumentalistů (2011-2012) 

                Charlotte Hellekant & United Instruments of Lucilin (Kentaro Kawase)

  2. 3.  –  Tošio Hosokawa 細川 俊夫 aktuální portrét     

                Ladscapes – Sakura – Koncert pro housle a orchestr „Genesis“

  9. 3.  –   Sofia Gubajdulina (* 24. 10. 1931) – portrét

                Koncert pro dva orchestry – Vivente non vivente – Радуйся! – Der Zorn Gottes   

 16. 3.  –   Zdeněk Liška 100 (*16. 3. 1922)

                  portrét skladatele filmové hudby

 23. 3.  –   Anestis Logothetis (1921-1994) – portrét skladatele

                 Styx – Odysseia – Meandros – skladby pro Vermeulenovu flétnu – Desmotropie II

 30. 3.     Gottfried Michael Koenig (*1926-2021) portrét skladatele

                 Klanfiguren – Klavierstücke – Smyčcový kvartet – Terminus X – 60 listů pro smyčcové trio

   6. 4.  –   Jaroslav Rybář (*8. 4. 1942) ) – portrét skladatele  

                  připravil muzikolog Dr. Jan Dehner

 13. 4.      Edgard Varèse I

                  Un grand sommeil – Amériques – Octandre – Intégrales – Ionisation – Hyperprisme

 20. 4.     Edgard Varèse II

                  Étude pour l‘Espace – Density 21.5 – Déserts – Poème électronique – Nocturnal

 27. 4.  –    Iannis Xenakis 100 (*22. 5. 1922)   

                  Analogique A+B – Aïs – Charisma – Nekuïa 

   4. 5.      Setkání s Markem Kopelentem u příležitosti jeho životního jubilea (*28. 4. 1932)   

 11. 5.  –    Milan Slavický – portrét skladatele (*7. 5. 1947)

                  Diptych – Pocta Saint-Exupérymu – Cesta srdce – Media in vita – Studna života   

 18. 5.  –    bonus: Philip Glass – Symfonie č. 12 „Lodger“    

                videozáznam provedení na Pražském jaru 2021

Pořady poslechového semináře Studio N se konají vždy ve středu v 17:00 hodin v č. 2020

(2. patro vlevo), Hudební a taneční fakulta AMU, Malostranské náměstí 13, Praha 1

Na Vaši účast a zájem o hudbu 20. a 21. století se těší

       

                      Miloš Haase

ANOTACE PROGRAMU STUDIA_N NA LETNÍ SEMESTR 2021-2022

Tošio Hosokawa  細川 俊夫 (*1955) pojal slavnou báseň nevšedně v duchu tradičního japonského divadla nó. Jako bonus uslyšíte recitaci sugestivní Poeovy básně Havran (The Raven) v překladu Vítězslava Nezvala (Jiří Adamíra) a na závěr v originále v podání Charlotte Hellekant, jíž je skladba věnována. Skladateli a jeho pozoruhodné tvorbě ovlivněné tradiční japonskou hudbou i zenem se budeme věnovat i za týden 2. 3. V pořadu mimo jiné uvedeme autorovy komorní skladby s účastí japonských ústních varhánek šó, které z videozáznamu představí sólistka Naomi Sato a v závěru Koncert pro housle a orchestr „Genesis“ v podání Veroniky Eberle, Symfonického orchestru českého rozhlasu pod taktovkou Alexandra Liebreicha.  

V říjnu loňského roku si hudební svět připomenul životní jubileum Sofie Gubaiduliny (* 24. 10. 1931). Z její rozsáhlé tvorby uvedeme 9. 3. výběr z její komorní, elektroakustické a orchestrální tvorby a v závěru uslyšíte ze záznamu z premiéry  6. 11. 2020 v prázdném Zlatém sále vídeňského Musikvereinu  její novou orchestrální skladbu Der Zorn Gottes (Boží hněv).

Ve středu 16. 3. uplyne přesně 100 let od narození Zdeňka Lišky (*16. 3. 1922), který celou svou tvorbu zasvětil výhradně filmové hudbě. Vedle ukázek z dokumentu o skladateli uslyšíte a uvidíte sekvence z filmů Karla Zemana, Františka Vláčila a Jiřího Krejčíka s jeho hudbou a představíme i jedinou Liškovu koncertní skladbu, Suitu pro žesťový kvintet z hudby k filmu Jana Švankmajera Leonardův deník, který v závěru uvidíte celý.

Anestis Logothetis (1921-1994) se pokusil najít způsob, jak zahrnout do notace některé další důležité parametry zvuku, jako je časový parametr hudební struktury, umístění zvuku v prostoru, barva zvuku a výraz. Jeho hudební grafiky, nezávisle na své funkci hudebního zápisu, působí svou specifickou výtvarnou hodnotou i ve vizuální oblasti vnímání. V tomto smyslu je jeho grafický notační systém flexibilnější, avšak i mnohem víceznačnější než standardní. Autor předem bere v úvahu odlišnosti různých interpretačních přístupů ke skladbě a při každém provedení očekává určitou míru překvapení prostřednictvím vždy nové konkretizace kompoziční formy díla. Logothetisovy partitury a ukázky jejich realizace uvedeme v pořadu 23. 3.

Gottfried Michael Koenig (1926-2021), spolupracovník Studia elektronické hudby v Kolíně nad Rýnem a zakladatel proslulého Institutu sonologie v Utrechtu, byl jedním z hlavních průkopníků elektroakustické hudby. Jeho tvorba akustická i elektroakustická, ze které uvedeme 30. 3. ukázky, vždy až s vědeckou ambicí směřovala k hlubšímu poznání nitra věcí kolem nás. Koenig přednášel v Evropě i v zámoří a v roce 1969 navštívil i Prahu.

V pořadu 6. 4. představí náš stálý host, muzikolog Dr. Jan Dehner, tvorbu skladatele Jaroslava Rybáře (*8. 4. 1942); 4. 5. mezi námi přivítáme Marka Kopelenta u příležitosti jeho životního jubilea (*28. 4. 1932) a závěrečný pořad 11. 5. věnujeme vzpomínce na Milana Slavického (*7. 5. 1947).   

Ve dvou pokračováních 13. a 20. 4. přiblížíme tvorbu klasika hudby 20. století Edgarda Varèse (1883-1965), jeho originální vizi „zvuku jako živé hmoty“ a „hudebního prostoru jako otevřeného spíše než ohraničeného“. Prvky své hudby, jež klade důraz na zvukovou barvu, rytmus a dynamický profil, chápal jako „masy zvuků“ a k diskusi položil otázku: „Co jiného je hudba než organizovaný zvuk?“ Objevil velký výrazový potenciál bicích nástrojů a elektronických médií. Jeho ideu osvobozeného zvuku exaktně formuloval a přesvědčivě propojil s archetypy filosofického myšlení Iannis Xenakis (*22. 5. 1922), jehož výročí vzpomeneme 27. 4. uvedením jeho vrcholných vokálně instrumentálních skladeb z 80. let. 20. století.   

A na závěr ještě bonus: Studio_N získalo videozáznam uvedení Symfonie č. 12 „Lodger“ pro mezzosoprán, varhany a orchesttr Philipa Glasse (*31. 1. 1937) v provedení Filharmonie Brno, mimořádně skvělé Angélique Kidjo, Christiana Schmitze a dirigenta, autorova přítele a autentického interpreta, Dennise Roussela Daviese na Pražském jaru 2021 v prázdné Smetanově síni Obecního domu v Praze, přenášeného než po internetu.

Pořad 18. 5. si nenechte ujít, přestože je „nepovinný“, opravdu stojí za to!

                      Miloš Haase

 


Studio pro soudobou hudbu patří mezi nejmladší pedagogická pracoviště Hudební fakulty AMU. Bylo založeno roku 1993 z iniciativy prof. Marka Kopelenta za účelem naléhavé potřeby studentů i pedagogů získávat a prohlubovat své znalosti hudby dvacátého století, se speciálním zaměřením na tvorbu jeho druhé poloviny, respektive období od druhé světové války až po současnost, a tyto znalosti rozvíjet aktivně v oblasti interpretační, skladatelské, popř. hudebně vědní i publicistické. Činnost Studia soudobé hudby je plánována:

  • Formou pravidelného studia příslušné literatury v komorním ansámblu k tomu účelu na půdě Studia vytvořeném ze studentů HAMU, popř. konzervatoře, s cílem připravit každoročni program veřejného koncertu věnovaného převážně uvedenému období.
  • Formou diskusí, kolektivních analýz, přednášek, osobních i skupinových kontaktů s podobně zaměřenými umělci či středisky ve školách i v jiných institucích doma i v zahraničí.
  • Formou shromažďování notové i odborné literatury, nahrávek a příslušné dokumentace.
  • Formou úzké spolupráce se studiem elektroakustické hudby, pracovištěm hudební fakulty.
  • Formou tvůrčí spolupráce s jinými uměleckými obory AMU i jiných uměleckých škol (AVU, UMPRUM apod.).

Studio pro soudobou hudbu chce inspirovat vzájemnou aktivní spolupráci mezi instrumentálními katedrami, katedrou zpěvu a operní režie, katedrou tance, nonverbálního divadla spolu s katedrami skladby, dirigování a hudební teorie.


.