Historie katedry

 

Katedra skladby se od svého vzniku orientuje především na vzdělání profesionálních skladatelů v oblasti autonomní hudební tvorby.

Po roce 1989, kdy padly ideologické limity, se katedra otevřela pluralitě tvůrčích estetik a názorů, postupně také začala stále více reflektovat vývoj oboru v zahraničí, rozvoj současných kompozičních směrů a hudebních technologií. Tyto inovace započaly v době vedení prof. Václava Riedlbaucha, k prudkému rozvoji došlo později zejména za vedení prof. Ivana Kurze, který se zasadil mj. o zásadní generační obměnu, vybudování doktorského studia a rozvoj interdisciplinární kvality celé katedry. Ta byla postupně vybavena profesionální technikou pro tvorbu notových materiálů a elektroakustické hudby a její technologické zázemí je dnes srovnatelné s předními evropskými vysokými školami. Nově vytvořené kompozice mohou studenti pravidelně slyšet v interpretaci špičkových sólistů, komorních souborů, ale také předních domácích symfonických orchestrů. -přidat

Na katedře působili po roce 1989 jako pedagogové přední čeští skladatelé, zejména Petr Eben, Svatopluk Havelka, Milan Slavický, Ivana Loudová, Marek Kopelent, Juraj Filas a další. Mezi přední absolventy z poslední doby se zařadili Miroslav Srnka, Ondřej Adámek, Marko Ivanović, Ondřej Štochl, Jana Vöröšová, Lukáš Sommer, Petr Wajsar, Jan Krejčík, Goran Načevski, Gilberto Agostinho, a mnozí další.

Autonomní hudební tvorba zůstává hlavním cílem poskytovaného vzdělání, ale výuka současně reflektuje praktické požadavky kladené na současné hudební tvůrce. Proto se koncepce studijního oboru vyvíjí od jednotného studijního plánu k větší variabilitě, zejména na magisterském stupni s řadou volitelných předmětů a možností volby specifického zaměření studia. Studenti tak mají stále větší možnost ovlivnit své studium podle svých preferencí a předpokladů.


.