Doktorské práce a projekty

 

JAN DOBIÁŠ, JAN RYANT DŘÍZAL, MARTIN KLUSÁK, JAKUB RATAJ, TEREZIE ŠVARCOVÁ, JUHANI TOPIAS VESIKKALA, SOŇA VETCHÁ, VRATISLAV ZOCHR

 

JAN DOBIÁŠ

Deterministické techniky kompozice ve 20. - 21. století

Posledními výstupy mého doktorského studia byly dvě skladby. Skladba Variace na rytmus českých dějin vznikla na objednávku HAMU ke stému výročí české státnosti a byla provedena orchestrem AKS pod taktovkou Leoše Svárovského v Břevnovském klášteře. Skladba propojuje časový průběh odvozený od letopočtů významných událostí českých dějin a souzvukový svět odvozený od spektrální analýzy českých hlásek. Druhá skladba Hrom-dokonalá mysl vznikla na popud projektu SoundMe ve spolupráci s filosofickou fakultou Univerzity Karlovy. Jedná se o kvazi-renesanční písňový cyklus s minimální, ale slyšitelnou mírou současné stylizace.

Variace na rytmus českých dějin

https://soundcloud.com/user-440729444/variace-na-rytmus-ceskych-dejin-variations-on-the-rhythm-of-czech-history

rozhovor k uvedení skladby

https://www.klasikaplus.cz/rozhovor/item/348-dejiny-pohledem-skladatele-br-jan-dobias-pred-premierou-dila-k-stemu-vyroci-ceskoslovenska

Písemná část mé dizertační práce mapuje deterministické techniky kompozice ve 20. - 21. století a zkoumá je z hlediska jejich filosofického pozadí, z hlediska historických hudebně teoretických souvislostí a z hlediska konfrontace strukturálního/intuitivního myšlení. Důležitou součástí je pokus pochopit konkrétní tvůrčí proces, tedy nejen „jak“ je dílo zkomponováno, ale také „proč“ byla daná technika zvolena, kde vodítkem může být jak analýza skladby, tak vyjádření samotného autora. Jedním ze zkoumaných hledisek bude, zda je determinismus možno brát jako samostatný hudební parametr.

struktura práce

1) Úvod

Uvedení do problematiky deterministických technik, jejich definice, příklady.

2) Hlavní část

Analýzy děl jednotlivých autorů/směrů. Výzkum jejich východisek: estetických, historických, filosofických

2.1) Witold Lutoslawski - deterministické techniky jako nástupce harmonického myšlení

2.2) Pierre Boulez - Structures

2.3) Iannis Xenakis

2.4) Arvo Pärt

2.5) Rytis Mažulis

2.6) rozhovory s autory

3) Závěr

Shrnutí, porovnání přístupů

Kompoziční dizertační prací má být Klavírní koncert. Záměrem je metamorfóza chorální melodie prostřednictvím kombinace spektrálních a modernistických technik.

 

Weby autora

https://soundcloud.com/user-440729444

https://www.youtube.com/channel/UCBRd0Dr2jtbB9eCDkg7QKwA

 

 

JAN RYANT DŘÍZAL

Spirituální aspekty současné západní hudby

http:/jan-ryant-drizal.eu

 

Současné kompoziční projekty:

- 2019 spolupráce s orchestrem BERG na projektu Hudba k siréně

- objednávka kompozice pro Pražské jaro 2020 (Brno contemporary orchestra)

- objednávka  pro Trio Helix na komorní kompozici pro vl, vla a klavír

- spolupráce na programu pro mládež České filharmonie (jaro 2020, skladba pro psací stroj)

- věta pro flétnový kvartet Veroniky Pudlákové (soutěžní skladba)

- natočení symfonické skladby Kuře melancholik Sočr s Markem Šedivým

- natočení sborového cyklu De Monstris Marinis Kühnovým smíšeným sborem a vydání na CD

 

Textová disertace: Spirituální aspekty současné západní hudby

Mou snahou je zmapovat poválečný, převážně anglo-americký diskurz o spiritualitě moderní hudby. Text má nejprve vymezit hranice pojmu "spiritualita" a zasadit ho do hudebního kontextu (tj. problematika prožívání, kulturní a náboženský kontext, proměny hudební spirituality, estetika vznešena a posvátna, mystika, esoterní koncepce atd.). Soustředím se na evropskou uměleckou tvorbu a její klíčové osobnosti (Gorecki, Tavener, Part, Stockhausen, Messiaen, Cage, Harvey atd.), přičemž komparuji jejich myšlení o hudbě s analýzou kompozic. Zajímají mě především konkrétní konstanty hudebního jazyka, které mohou za určitých okolností navodit u posluchače "spirituální modus" (např. prací s hudebním časem, tonalitou, opakováním, barvou atd.). Výzkum se nevěnuje hlouběji tzv. liturgické hudbě, ale soustředí se na specifika typicky poválečného výraziva ve službách spirituálního prožitku.

 

Recenze na nedávné události:

 

Svěží oslava Kuhnova smíšeného sboru (Jana Jarkovská)

https://www.klasikaplus.cz/reflexe-2/item/959-svezi-oslava-k-hnova-smisenehosboru?fbclid=IwAR3FsPArtrFDHVUunMTKBgoWdNjWX1E1fV4puh1MfX0YCnG7u0uJXnrkQFY

 

Partitura a provedení - Jan Ryant Dřízal: Narcissus (Boris Klepal)

http://www.hisvoice.cz/cz/articles/detail/3680

 

Tři třicátníci a rozhlasoví symfonikové (Petr Veber a Wanda Dobrovská)

https://www.casopisharmonie.cz/kritiky/tri-tricatnici-a-rozhlasovi-symfonikove.html

 

Zlomené květiny, pohyb vesmíru i lidský tep: pokračování Contempulsu 8 (David Matěna)

http://www.casopisharmonie.cz/kritiky/zlomene-kvetiny-pohyb-vesmiru-i-lidsky-tep- pokracovani-contempulsu-8.html

 

Grantová aktivita:

SGS pro rok 2019. Účelem grantu je: doplnění a vydání textu o současné estonské hudbě (NAMU), nákup nových notových materiálů a nosičů k tématu pro potřeby akademické knihovny, organizace koncertu doktorandů katedry skladby HAMU (podzim 2019, komorní soubor)

YouTube kanál:

https://www.youtube.com/user/BacklaJean/videos

Scénická a filmová hudba:

https://soundcloud.com/honza-ryant-d-zal

 

 

MARTIN KLUSÁK

Vizuální hudba

www.martinklusak.com

 

Kompoziční dizertace

V rámci doktorského studia vytvářím portfolio intermediálních děl. Jedná se o díla s těžištěm v hudbě, která přesahují do jiných uměleckých oborů, zejména do filmu, architektury a divadla.

Portfolio se skládá ze dvou hlavních výzkumných projektů:

PET(m)use – zkoumání uchopení zvuku, prostoru a barvy v čase formou hudebně-intermediální performance.

Krastí – soubor hybridních děl na pomezí hudby a filmu. Soubor je určený pro provedení v koncertním i kino-projekčním kontextu.

 

Dále se portfolio skládá z několika minoritních projektů:

Eclipse – inspirace architekturou, geometrií a vizuálními procesy v akustické skladbě

Bílá, černá, modrá – experimentování s žánrovou neurčitostí. Expozice principů dokumentu, narativní i nenarativní fikce a čisté zvukové skladby v rámci radiofonické formy.

 

Textová dizeratce

Téma vizuální hudby jsem nastínil již v magisterské práci, kdy jsem se věnoval zejména komparatistice tvůrčích a stavebních možností filmové řeči a hudební kompozice. V rámci komparatistické práce jsem srovnával současné texty k problematice filmové a hudební řeči, které pocházejí z různých oblastí českého i mezinárodního teoretického diskurzu. Jejich konfrontací vznikly nové teoretické postřehy i podněty pro uměleckou tvorbu.

V současné době se věnuji analýze existujících děl na pomezí hudby a filmu (potažmo hudby a architektury, s přihlédnutím na poznatky získané v magisterské práci) a tvorbě nových takových děl. Analýzy jsou podnětným zdrojem nových poznatků k pozdějšímu teoretickému zpracování, které navazuje na základ stanovený v magisterské práci, a které prohlubuje studium tématu vizuální hudby. K tématu shromažďuji aktuální literaturu zabývající se nenarativní filmovou tvorbou a formami vizuální hudby ve 21. století.

 

Granty

Přiznáno

  • VGS (doktorská koordinační činnost)
  • krátkodobá mobilita doktorandů AMU (Liverpool - umělecký výzkum)

U ostatních nemám ještě výsledky.

Podáno

  • SGS (doktorský výzkum)
  • MKČR (doktorská koordinační činnost)
  • Státní fond kultury (doktorská koordinační činnost)
  • IDU (krátkodobá mobilita – umělecký výzkum Estonsko – léto 2019)

Weby

PET(m)use

www.petmuse.cz

https://www.hisvoice.cz/petmuse/

https://magazin.aktualne.cz/veda/chceme-aby-lidstvo-prezilo-pet-lahev-a-aby-to-nebylo-naopak/r~223d5370b32211e78dfa0025900fea04/

https://www.youtube.com/watch?v=ODSk1ldVGrk

https://www.youtube.com/watch?v=ehgMgwHO4P0

 

Krastí

https://www.agosto-foundation.org/krasti

https://www.agosto-foundation.org/cs/jakub-wagner-a-martin-klusak-krasti

http://www.marienbadfilmfestival.com/program?id=244

https://vimeo.com/299246987

 

 

JAKUB RATAJ

Dech, pulz, pohyb

http://www.jakubrataj.com

 

Kompoziční disertaci tvoří cyklus kompozic, v rámci kterého se zabývám tématem teoretické části disertační práce - vztahem mezi fyziologickými projevy lidského těla (dech, pulz a pohyb) a hudební percepcí. Doposud jsem napsal následující skladby: Second Breath (smyčcový kvartet), (klavírní kvintet), Culmination (pro 7 nástrojů), ES.23 (klavírní trio), Trans-Polypnoe (pro 13 nástrojů), æther (pro 7 nástrojů). Skladby jsou uvedené v chronologickém pořadí jejich vzniku, nikoli v pořadí uvnitř cyklu. Jednotlivé skladby je možné provádět samostatně, jako výběr více kompozic nebo jako kompletní cyklus. Tento cyklus není uzavřený, tzn. mohou jej tvořit, rozšiřovat či obměňovat nově vznikající skladby. Ve všech skladbách reflektuji výše uvedené téma; lidský dech, puls a pohyb pro mne tvoří základní materiál hudební kompozice.

 

https://festival.cz/koncert/pocta-tereminu/

https://www.hisvoice.cz/partitura-a-provedeni-jakub-rataj-trans-polypnoe/

http://berlin.czechcentres.cz/cs/program/detail-akce/so-klingt-die-gegenwart-3-premiery-pro-solaris-3/

https://www.klasikaplus.cz/reflexe-2/item/311-tri-premiery-a-jeden-klasik

http://madrid.czechcentres.cz/cs/program/detail-akce/quartet-fama-q-hraje-v-festivalu-de-la-mancha/

https://operaplus.cz/hranici-slunecni-soustavy-enfants-terribles/

 

Ve své teoretické disertaci se zabývám lidským dechem, pulzem a pohybem jakožto základním stavebním prvkem hudební kompozice a jejich vlivem na hudební percepci. Lidské emoce, myšlenky, názory atd. (jednoduše řečeno - vnitřní svět) jsou výsledky kombinací vjemů z vnějšího světa. Lidské tělo by se dalo přirovnat k labilnímu filtru mezi těmito dvěma světy. Stejné situace vnímáme rozdílně na základě momentálního rozpoložení, energie, únavy atd. Dech a pulz jsou jedním ze základních tělesných procesů, které ovlivňují způsob, jakým naše tělo filtruje vjemy z vnějšího světa do světa vnitřního a současně jsou pravděpodobně první “hudbou”, kterou můžeme slyšet. 

 

Téma lidského dechu, pulzace a pohybu má přímou spojitost s otázkami týkajícími se zvukové kvality, harmonického východiska, zvukové komplexnosti (tedy hustoty a množství artikulačních informací v dané instrumentaci); dále pak hudební pulzací, a/symetrických procesů metra a rytmických hodnot, vztahu změny tempa a rychlosti pulzace; a dále hudebním gestem v jeho mikro-/makro-formě.

 

Publikovaný článek: V tichosti uvnitř hluku: instrumentální saturace

https://namu.cz/files/2017-05/170516164814.pdf

 

Jakub Rataj byl zakládajícím členem souboru Ensemble Terrible a do roku 2018 jeho uměleckým vedoucím.

 

 

TEREZIE ŠVARCOVÁ

Lidský hlas v instrumentačním procesu ve vybraných příkladech

tereziesvarcova.wordpress.com

morgensternensemble.wordpress.com

 

Kompozice:

V rámci doktorského studia připravuji skladbu komorního charakteru pro (předpokládané) obsazení 3 ženské hlasy a 2 mužské, 3 smyčce: housle, viola, violoncello a 2 dechy: flétna a klarinet/hoboj.

Pro svou kompozici jsem si vybrala téma Křížové cesty a řeším zde, jakým způsobem jej uchopit v rámci malého ensemblu. Velkou inspirací jsou pro mne velkopáteční procesí, která se odehrávají v Itálii. Jedná se o fenomén italské kultury odrážející hluboce zakořeněnou křesťanskou víru a folklorní tradice. Existuje celá řada procesí, každý region nebo město má své typické znaky. Společným znakem pak často bývá přihlížející dav lidí, který celou skupinu herců provází a podílí se na atmosféře.

Velkou výzvou je neexistující text Křížové cesty. Zamýšlím se tedy i nad jeho tvorbou. Zčásti vidím řešení ve zpěvu na vokály, což ale nechci uplatňovat v rámci všech čtrnácti částí. Uvažuji tedy ještě nad variantou různých jazyků, z nichž bych vybírala určitá slova, slovní spojení, nebo jen kombinaci slabik. Volba slov by neměla být náhodná, ale měla by vycházet z toho, jakým způsobem vnímám určitou odehrávající se scénu, jakou emoci ve mně vyvolává a jakým slovním spojením bych ji charakterizovala. Zároveň by dané slovo mělo svými souhláskami i vokály plnit určitou funkci v rámci zvoleného hudebního úseku. Například volba výraznějších konsonant, které by na sebe spíše strhly pozornost, nebo naopak volba slova, u nějž člověk vnímá spíše vokály, a tudíž pozornost padne více na znějící zvuk apod.

Ráda bych se do určité míry distancovala od programního popisu děje a hledala způsob a prostředky, které by dokázaly danou scénu vystihnout i bez dějového popisu a prvoplánové předvídatelnosti. Jednalo by se mi spíše o vytvoření atmosféry, která v posluchači vyvolá určité představy a emoce.

Rozhodně by se měla odlišovat délka jednotlivých zastavení, některá by mohla v rámci celku posloužit pouze jako miniatury, jiná zastavení by měla časově významnější úlohu. Jednotlivé části by fungovaly formou jednoho celku, přičemž oddělení některých částí od sebe by proběhlo pouze formou pauzy, koruny, mezivěty, změnou artikulace apod.

Vokální a instrumentální složka by v některých částech fungovaly zdánlivě nezávisle na sobě, někdy úplně odděleně, v jiných částech by naopak mělo dojít k prolínání a propojování jednotlivých barev.

Předpokládaná délka skladby by se měla pohybovat okolo 25 minut.

 

Textová dizertace:

Ve své písemné práci bych se chtěla zabývat rozšířenými vokálními technikami a navázat tím tak na svoji práci bakalářskou a diplomovou. Mým záměrem je představit vokální techniky/přístup k lidskému hlasu v kontextu instrumentace/orchestrace celé skladby. Práce by měla zahrnovat analýzu vybraných částí skladeb a srovnávat přístupy k určité vokální technice napříč zvolenými ukázkami.

Skladby, které připadají v úvahu k analýze (širší výběr):

 

autor

název díla

Arnold Schönberg

PIERROT LUNAIRE

Luciano Berio

Sekvence III

Iannis Xenakis

NUITS (1967/68)

N´ shima (1975)

AKANTOS

György Ligeti

AVENTURES (1962)

NOUVELLES AVENTURES (1965)

REQUIEM (1963–1965)

Lux aeterna (1966)

Karlheinz Stockhausen

Stimmung (1968)

Mauricio Kagel

Anagrama (1957(58)

Hallelujah (1967/68)

Dieter Schnebel

Lamento di guerra (1991)

 

Giacinto Scelsi

Sauh (1973)

Tre canti sacri (1958)

Pranam I (1972)

Salvatore Sciarrino

Efebo (1981)

Infinito nero (1998)

Studi per l´intonazione del mare (2000)

Aspern suite (1978)

La perfezione di uno spirito sottile (1985)

Sylvano Bussotti

The RaRa Requiem (1969)

 

Kompoziční aktivity rok 2019:

• War das die Liebe…? (2019) pro flétnu a soprán

   Premiéra v rámci koncertu Umělecké Besedy.

• In doubt (2019) pro sólovou flétnu.

   Premiéra v New Yorku (září 2019), nahráno na CD (srpen 2019),

   Interpretka Jana Jarkovská, https://www.youtube.com/watch?v=44CK0h-Bcqk (26:50)

Na objednávku skladba Ultimo saluto pro traverso a cembalo (rozepsáno)

• Tři duchovní zpěvy na německé texty (2019) (rozepsáno)

• Ai suoi caduti (Svým padlým) (2019) (rozepsáno)

 

Různé:

Interpretační činnost:

   Morgenstern Ensemble v Umělecké Besedě (Webern, Loudová, Jiráčková, Švarcová)

   Morgenstern Ensemble na MusicOlomouc 2019 (Vičar)

Recenzní činnost pro portál KlasikaPlus

 

 

JUHANI TOPIAS VESIKKALA

(international stage name J-T Vesikkala Wittmacher)

http://vesikkalacomposer.com


Carrying the Noise-Pitch Continuum –
Voice-leading Stances on Two Indeterminate Frontiers


My doctoral project has started in October 2018 and charts the remaining corners of two major
topics that were at the focal point of music about 100 years ago, microinterval music and music
with noises. The corners I selected are in their respective fields the least researched into, due to
their complexity. To this day, few studies exist into the topics of music using free pitch space and
music using noise with pitch cores (Froise, a term coined for my research). Both acoustic and
electronic music exemplifying these topics, however is slightly on the rise and the related
compositional tools are becoming more commonplace among composers.


The term 2018–2019 concentrated on advanced research within microtonality, continuing my
long-time fascination with the topic.
I presented preliminary results at two conferences in Brussels and in Freiburg in early 2019,
created and presented a module for microtonal music studies at HAMU, and gave a lecture at
the invitation of Prof. Fekete at the Liszt Ferenc Academy of Music Budapest. During the term, I
browsed and researched music collections in over 20 libraries, both general and specialised, in
11 European countries, since literature on this topic is scarce and combining different branches
of research and theory formation are necessary. Interviews were made in person with composers
Pierluigi Billone and Alessio Elia. An article for the Tempo Journal (Cambridge University
Press) was commissioned and written on the piano multiphonics focusing on the mathematical
basis of their spectral content.
A computer program was developed for analysing and visualizing the spectral structures of
microtonal chords. The dissertation promotes a free and flexible use of the microtonal pitch
continuum, a perspective that is underrepresented in the literature that mostly considers
microtonal systems based on equally divided intervals or intervals from the harmonic series. The
term also resulted in 3 new miniature compositions and 6 new larger compositions for various
instrumental setups.
Research in the year 2019 has been partially financed by an SGS grant.


The term 2019-2020 will concentrate on the musical uses of noise – Rauschen in German is a
slightly more accurate term than the English one which has many meanings – , and especially on
the type of noise that lies between noise and pitch. These sounds are noises that have one
frequency core or several, for which I originally coined the term Froise. The main focus is on the
intentionality of the Froise sound and on its spectral analysis, and secondarily on
psychoacoustics and individuals' perceptions of it.


Building on this elementary knowledge, the main research question forms: What is the auditory
perceptual ground that allows composing with free microtonality and sounds of the Froise
category? The applied questions follow. What roles does (microtonal) pitch have when its
conventional carrying role in music has become a secondary one in many of the recent
compositions considered, perceptually overpowered by timbre as the carrier of the salient sound
streams? What types of conventional voice-leading as known from pitch streams in tonal and
early atonal music have been recontextualised, and what new types of voice-leading have been
invented to let timbre carry the sound stream? More generally, in which ways has free pitch
space and the noise – pitch continuum been brought to interaction in recent repertoire?


Several similar studies on timbral classification of sounds and uses of timbre have been made
and continue to be made by researchers and composers. The present study will do its best at an
initial dialogue between the various viewpoints. Observations will be made from repertoire
works from the 1990's to the 2010's where these sounds feature prominently. The research will
delve into the repertoire by late 2020.
Some of the works include electronics, which widens the scope and the technical, analytical and
aesthetic questions involved.
The dissertation will also be complemented by interviews with professionals of various related
fields.


The term 2020-2021 will concentrate on writing and tie together the various branches of
existing research. The dissertation will as its main output present analytical and compositional
principles based on selected repertoire for voice-leading when the perceived “voices” in the
conventional sense are absent or not meaningful and listeners follow to streams carried by
timbre instead, especially by noise or Froise. A term akin to “blending” is presented as an
overarching concept between microtonality, noise, and spectral interference and fusion
structures. The dissertation shortly introduces literature on standard and advanced microtonal
and noise topics as well as the software developed. Voice-leading strategies are exemplified by
specific pieces of music and complemented by composer interviews and interdisciplinary
sources.


A part of the results will be delivered in the form of audio examples. Throughout the project, I
will compose music exemplifying these questions. Publication and defense of the dissertation is
planned for the summer of 2021.


Selected events details


2018:
November 22nd
Presentation of compositions at the HAMU composition seminar


December 2nd
Essay: “In praise of the noises self-abundant and in-between”, including definition of Froise as
frequency components in balance with noise components, examples of Froise sounds on
instruments.


December 11th, HAMU Gallery, Prague
Premiere of Readings. Kawara (2014), composition with piano multiphonics


2019:
Feb 27th, Brussels, Koninklijk Conservatorium
Lecture at Polyphonic Performance Spaces Symposium on topic “The underlying microtonality
and spectrality in listening to trichords
”, including presentation of the Spectrescence computer
program.
https://www.kunstenplatformbrussel.be/nl/polyphonic-performance-spaces-symposium


March 22nd, at HAMU
A course of microinterval music, course materials “A Microtonality Logbook for the 2020's” and
“The 2020's Microtonality Wishlist” published


April 16th, at HAMU
Doctoral seminar lecture with title “Intermediate Stances in Pitch Space”, including chart of 10
sound categories and presentation of research methodology and of the Spectrescence computer
program.


April 25th, at HAMU
Analysis presentation “Complex use of (in)determinate pitch space in two textures by Beat
Furrer
” on Beat Furrer’s opera Wüstenbuch (2009-2010), movements 2 and 5.


April 28th, Tallinn
Discovering Young Composers of Europe (DYCE) competition finals
Premiere of “Chosen families” (2019) for sextet.
https://www.dyce-project.eu/event/DYCE%20competition%20-%20the%2012%20winners/10


May 1st, Echofluxx, Paralelní Polis, Prague
Premiere of two miniatures from “Insulae" (2019) for free instrumental setup, by Ensemble
Terrible; http://echofluxx.org/ECHOFLUXX19/E19pgm1.pdf
A third miniature was premiered at HAMU on May 21st, 2019
( https://www.hamu.cz/cs/kalendar-akci/700/ ).


May 3rd, Budapest
Trip for an interview and a lecture in the spectral music series, at invitation by Prof. Fekete at
the Liszt Ferenc Academy of Music “Zeneakadémia”.


May 25th, Freiburg im Breisgau
Lecturing at EUROMicroFest 2019


October 30th, HAMU
Curated a concert of new music from Helsinki
and Prague for the kantele concert instrument,
including a premiere of Mind Crimes for concert
kantele and electronics.
Juulia Pölönen, concert kantele


November 8th, 2019, HAMU
Premiere of Versa est for orchestra
Bohuslav Martinů Philharmonic Orchestra (Zlín)
Petr Louženský, cond.


November 12th, Helsinki Cathedral
Premiere of Wahnsinnspfeiff for organ with
half-drawn registrations
Hiski Wallenius, organ


November 21st, 2019, HAMU
Premiere of In Oversight of Allegory , for dectet


In early 2020:
New work for ensemble, duration 12’, commission by the DYCE competition finals.
New microtonal work for quartet.
New work for male choir and small ensemble.
23rd to 25th of April, Prague
Curating an international festival and symposium of microinterval music, with lectures and
concerts; https://microintervalinstitute.wordpress.com

 

 

SOŇA VETCHÁ

 

Vliv sluchových iluzí na vjemy posluchače z hlediska tektoniky a formy

http://sonavetcha.com/

Cílem mé dizertační práce je zkoumání vlivů sluchových iluzí na vjemy posluchače z hlediska tektoniky a formy. Tyto psychoakustické jevy, které jsou předmětem výzkumů pro akustiky, hudebníky (skladatele a teoretiky), kognitivní psychology a neurovědce, se obecně nazývají sluchové iluze (auditory illusions). Významem slova „iluze“ je popis zkreslení reality, ke kterému dochází na základě vyslaného stimulu/podnětu do části našeho ucha a vyšších pater mozku, kde je vyhodnocují naše smyslové receptory "chybně" či zkresleně. Tyto vjemy tedy reálně vlastně neexistují (ať už se jedná o iluzi sluchovou nebo například optickou, základní princip je stejný).

Hlavní parametr, který by měl ovlivňovat jak kompoziční přístup skladatele, přemýšlení o samotném konceptu, specifický výběr akustických nástrojů, tak i posluchačovo proměnlivé vnímání, je nepředvídatelná subjektivní percepce. Výběr a následná práce s těmito aspekty plyne z vlastností zvukových podnětů, které svými specifickými časově-spektrálními situacemi vyvolávají rozdílnosti ve vnímání u různých typů posluchačů. Tyto vlastnosti mohou velmi podpořit nebo naopak potlačit míru projevu subjektivního vjemu sluchové iluze. Na jejím základě pak začínáme užívat buď multistabilní či bistabilní percepci nebo formu symetrického/asymetrického principu dvojité figury. Tedy spektrum konkrétních nástrojů, časový průběh tónu a náhlé výkyvy amplitudy na různých místech probíhajícího zvukového podnětu v čase, mají vliv na proměnu a způsoby vnímání. Výzkum se dále zaměřuje na poslechové fáze, jež se zabývají poklesem nebo zvýšením amplitudy signálu o větší než prahovou hodnotu, aby došlo ke změně vjemu. Dále také manipulací s amplitudou na konkrétních místech zvukového podnětu, která taktéž ovlivňuje způsob, jakým lze následující plochu, bezprostředně po změně začít vnímat.

Výsledky experimentu budou založeny na poslechových testech v kategorii laiků a osob s předchozími zkušenostmi z oblasti hudby. Zjištěné poznatky budou aplikovány do kompozičního procesu, v podobě krátkých instrumentálních a později orchestrálních studií. Sluchové iluze mají díky svým vlastnostem schopnost zkreslovat i celkové vnímání časoprostoru v hudbě. Pro skladatele jde především o uvažování nad mikro a makrostrukturou z několika různých pohledů. Myšlenky zaměřené na detail a zároveň stavbu větších sekcí, by měly nezávisle na sobě ovlivňovat větší plochy, ale pouze ze strany posluchače. Ze strany skladatele by tyto prvky a všechny ostatní kompoziční parametry měly být spíše v symbióze. Např. poměry a délky pokaždé trochu odlišně vnímaných větších či menších ploch pak celé tektonické bloky, až po globální vnímání výsledné formy. Myšlenkou tohoto konceptu je „percepční řetězec“, který se může v kompozici projevit, zapojíme-li do všech jejích parametrů známky hudební nejednoznačnosti. Během poslechu tytéž skladby může posluchač nejprve zaměřit svou pozornost na proměnlivý zvukový a rytmický detail. Ten se později začne pomalu transformovat do větších celků, díky nimž se komplikuje a obohacuje variabilita subjektivního vnímání hudebního proudu až do momentu, kdy začneme jiným způsobem vnímat objektivní čas a naše vnímání se zcela poddá zákonitostem hudebního časoprostoru. V konečné fázi poslechu by se měla naše pozornost v návaznosti na předcházející pozvolný proces přenést do podoby, ve které začneme subjektivně vnímat zejména celkové proporce (např. přechody).

 

 Tvůrčí a výzkumné aktivity v roce 2019

 

  • 2.3. 2019 (Švédsko) – premiéra elektroakustické kompozice Counterpoint of auditory illusions
  • 3.3. 2019 (Brusel) - Zvuková mapa kruhu, G. Kunstberg.Quintett BYO
  • 2.- 4.4. 2019 (Praha) -  Network Performing Arts Production Workshops, společný výstup a účast na mezinárodní konferenci Jana Otčenáška (zvuková tvorba) a Soni Vetché (skladba), přednáška na téma: Contemporary and experimental composition and remote performances: history and implementation
  • 28.4. 2019 (Praha) – Ensemble Terrible, skladba pro saxofon, flétnu, housle a violoncello
  • 29.5. 2019 (Ostrava)  –  koncert Generace, Trhliny v časoprostoru, Benda quartet

https://www.mhflj.cz/program-a-vstupenky-2019/

  • Paradoxy hudebního slyšení (sluchové iluze a jejich využití jako kompozičního prvku) –  připravovaná kniha se studiemi na CD (NAMU), z grantu SGS
  • společná publikace mezinárodního sdružení skladatelů a interpretů Föreningen Musikspektra T, (Örebro University), příspěvek o kompoziční práci se sluchovými iluzemi

 

 

VRATISLAV ZOCHR

Vliv drnkacích nástrojů a jejich příslušnosti ke konkrétním kulturním okruhům na tektonickou a formální stránku skladby (s přihlédnutím k vlastní kompoziční práci)

www.vratislavzochr.com

V průběhu doktorského studia bych se rád nadále věnoval tématům drnkacích nástrojů a etnomuzikologie, jímž jsem se zabýval teoreticky i prakticky již ve studiu magisterském. V okruhu skladeb, které budu psát, bude zařazeno několik titulů, v nichž bych rád docílil organického průniku teoretické i kompoziční části, např. prolnutí indických rág a arabských (tureckých) maqamů či inspirace východní rytmikou.

Teoretická disertace se opírá o jakési tři pilíře:

Prvním z nich je TURECKO-ARABSKÝ KULTURNÍ OKRUH (turecký i arabský svět jsou historicky provázané), přičemž klíčovou úlohu zaujímá studium maqamů a arabské hud. teorie (zaměřuji se na pokročilou práci v oblasti maqamů, mikrointervalových poměrů atp.), mající za úkol poskytnout možné východisko pro nové podněty pro soudobou hudbu. Zde předkládám některé body tohoto výzkumu:

-           maqam (modus, nositel určitého charakteru, styčné plochy s rágou, možnost modulovat rága-maqam, maqam-rága, transkulturní prolínání, přechody)

-           jins (základní stavební kámen maqamu, tri-, tetra- či pentachord, nositel charakteru)

-           rytmus (zahrnuje rytmické mody, vzorce atp.); např. Maqsum (4/4), Thurayya (5/8), Fallahi (2/4) a mnohé další

-           formy (vokální – pravzor, instrumentální, osmanské hudební formy)

Budou nastíněny možnosti nového uchopení etnických prvků – tj. arabské (turecké), indické hudební teorie, aplikace na drnkací nástroj, snaha o nalezení (nejen) sémantických analogií mezi maqamy, rágami (a také evropskými mody – stupnicemi – a rétorickými figurami, viz třetí pilíř).

Druhým pilířem jsou pak DRNKACÍ NÁSTROJE LOUTNOVÉHO A CITEROVÉHO TYPU, jako např. kanun, santúr příp. kantele. Drnkací nástroje jsou v této teoretické práci jednotitelem a zároveň i startovací rampou pro veškerý výzkum. Výhledově jsou zahrnuty především nástroje arabského kulturního okruhu, odpovídající filtru loutnový/citerový typ, a potom zejména (evropská) loutna (resp. loutnová nástrojová rodina) – skutečnost, že loutna pochází z arabského světa (al‘ud), nás přenese zpět k (turecko–) arabské hudbě.

Třetím pilířem jsou konečně HUDEBNĚ RÉTORICKÉ RENESANČNÍ FIGURY, které měly nesmírný vliv (a přesně určenou symbolickou platnost) zejména v anglické renesanční hudbě pro loutnu (případně se zpěvem) např. v díle Johna Dowlanda, a jejichž symbolika přežívá v určitých ohledech dodnes, aniž bychom si ji mnohdy uvědomovali.

Jak by mělo vyplynout z četby hotové teoretické práce, celým textem by se táhlo úsilí o nalezení jakýchsi sémantických relací mezi hudebním (resp. modálním) myšlením všech zúčastněných kulturně-geografických okruhů (od evropské tradice a anglických „melancholiků“ přes indické rágy až někam k arabským hudebníkům). Studium rétorických figur je z tohoto hlediska tedy více než průzkum pro pouhé potěšení z poznávání. Příklady analýz hudebních děl (např. Johna Dowlanda, J. H. Kapsbergera, B. Brittena aj.)

 

KOMPOZIČNÍ ČÁST: „TROJKONCERT PRO SITÁR, KANUN, LOUTNU A SYMFONICKÝ ORCHESTR

            Použití jednotlivých sólistických nástrojů Trojkoncertu má za úkol rozvíjet a uměleckým způsobem postihnout ideje, které jsem již dříve aplikoval ve svých skladbách i magisterské práci – sbližování vzdálených vyhraněných kulturních celků – nejen jejich juxtapozice, nýbrž i organický průnik, a také přenesení určitých prvků do nového kontextu, např.:

-           evropská renesanční, resp. barokní povaha loutny (či arciloutny, teorby) jako harmonického nástroje může vyvolat podnětné tvůrčí výzvy při její aplikaci na arabskou hudební tradici, kde harmonie neexistuje, odtud pak lze znovu vyhodnotit její kvality jako nástroje melodicko-harmonického či dokonce polyfonního, příp.

-           přenechat určitý prostor jen úseku hudby na harfových strunách (mám v úmyslu nechat si loutnu postavit a pokračovat tak v jejím výzkumu na základě osobního kontaktu, jak to ostatně s drnkacími nástroji činím dlouhá léta).

            Dalším sólistou Trojkoncertu je kanun, nástroj schopný pomocí systému přelaďovacích páček dělit celý tón na dvanáct stejných dílů, čímž lze skvěle dostát mikrotonálním tradicím teoretického turecko-arabského hudebního systému, a navíc může kanun vynikajícím způsobem posloužit ostatním (orchestrálním) nástrojům jako opěrná intonační soustava pro dosažení přesného mikrointervalového ladění (o jedinečném barevném účinku, který takováto frapantní intonace dokáže vyvolat, nemůže být pochyb). Takovouto práci s kanunem si zatím rezervuji zejména na plánovanou druhou větu Trojkoncertu „Foxtrot“, která by se měla (kromě výše zmíněných preferencí) zaměřit také na synkrezi arabského rytmického myšlení na pozadí čtyřdobého evropského metrického základu, poněkud se oprostit od explicitně vyjádřených harmonických polí a svým „vyprahlým“ zvukem vytvořit aluzi na jakousi „Desert Music“ (pracovní název) v arabském geografickém kontextu.